Závidím

Naďa Urbánková

A

Kdybys byl králem a mohl mi dát

E

jen jakoby darem, svoji zemi či st

A

át

když koupíš mi zámek a ze zlata št

E

ít

a sbírku všech známek, já nebudu cht

A

ít

vždyť já chci jen

F#m

žít

jak žít se má, a o nic

A

víc

je to jen

F#m

má touha šílená

a té chci

A

říct:

Závidím

A

řekám, vidím je

E

téct

závidím chlebům, cítím je

A

péct

závidím ohňům voňavý

E

dým

závidím růžím a nepocho

A

dím

závidím včelám medový

E

ráj

závidím dubnu, ze přivádí

A

máj

Modrému

F#m

mráčku volnost závidím

a to věc je

A

zlá

studentu

F#m

v sáčku lásku závidím

a to věc je

A

zlá, aaá

Závidím

A

cestám, že mohou

E

vést,

závidím stromům okolo

A

cest

závidím loukám srpnový

E

žár

závidím horám potoků

A

pár

závidím houslím stříbrný

E

hlas

závidím mořím prostor a

A

čas

Modrému

F#m

mráčku volnost závidím

a to věc je

A

zlá

studentu

F#m

v sáčku lásku závidím

a to věc je

A

zlá, aaá

A

Závidím cestám,

F#m

závidím jim

A

závidím stromům,

F#m

závidím jim

A

závidím loukám,

F#m

závidím jim

A

závidím horám,

F#m

závidím jim

A

závidím houslím,

F#m

závidím jim

A

zádvidím mořím,

F#m

závidím jim

A

závvidím růžím,

F#m

závidím jim

A

závidím ohňům,

F#m

závidím jim

chord