Plachetnice
Karel Plíhal
CmGmCmGm
CmPo obloze vítr žene Gmstovky bílých plachetnicCm
Eb potopí se bezeBjmenné, Ebnezbude z nich vůbec G7nic
Abjsou to rodné Bsestry písní, Ebkteré kdysi zazněG7ly
Cmpolechtaly, Fmpohladily, Cma pak někam GzmizelyCmGm
CmJednou z nich je píseň tato, Gmjachta zvíci deset Cmstop
Eb veze slova, Bšperky, zlato, neboť Ebkapitán je G7trochu snob
Absnědl všechnu mouBdrost dneška, Eba tak je mírně otyG7lý
Cmproto jachta Fmjede ztěžka Cmna konci té GflotilyCmGm
Ale on Cmsměje se mi: Karle, hele, Gmco bys pouštěl do gaCmtí
Ebpojedeme zase Bv čele, jen Ebco se vítr obráG7tí
a Abtak se ženem do Bzáhuby a Ebza zvuků garmoG7šky
Cmvylézají Fmz podpalubí Cmkrysy, spojky, GpředloCmžky