O písničcce
Karel Plíhal
Přišla Bna svět jednou k ránu za poFmoci dvou tří sklenek
sešit Bmísto povijanu, sací Fpapír místo Abplenek
žádné Bvroucí blahopřání, žádFné slzy dojetí
tak se Gmpíseň narodilaEb a uFsnula vzápěBtí
VyBspala se do růžova, potom Fbásník s něhou táty
vymyl Bvšechna hloupá slova, z Fakordů jí ušil Abšaty
potom Bji vzal na procházku, aby Flépe zvykla si
na svět, Gmkterý mění maEbsku stejně Fjako počaBsí
DováBděla jako štěně, Fbezelstně a rozjíveně
v lidských Bduších jako Fv jarních zahraAbdách
prohraBbala všechny kouty, zaFštěkala na mrzouty
a Gmmladým starcům Ebzase teklo Fmlíko po braBdách
BFBFAbBFGmEbFB
Píseň Brostla jako z vody, živiFla ji slova díků
přišel Bpodzim a s ním svody všemoFhoucích zahraAbdníků
tito Bpáni, jinak hluší, řeFkli, že by mohla se
v zájmu Gmzahrad lidských Ebduší píseň Fnahrát v rozhlaBse
Chce to Bjenom drobné změny, zahraFdy, byť stále menší
musí Bbýti oploceny, opaFtřeny zámkem Abzvenčí
píseň Btato příliš vnáší do Fzahrádek zase to
co tam Gmpotom bujně Ebraší, ač neFbylo zaseBto
ChyboBvati, to je lidské, úpraFvičky kosmetické
básníBkovi a té jeho písni Fjenom prospěAbjí
nejspíš Bbude chvilku proti, dokud Fse sám neoplotí
k tomu Gmvšichni dřív či Ebpozdějš ještě Frádi dospěBjí
BFBFAbBFGmEbFB
Pak ji Bsvlíkli do půl těla, zkouFmali ji celí lační
chudeBrka se zimou chvěla cestou Fna sál opeAbrační
nebyBla to žádná práce, vzít Fjí srdce a půl plic
vůbec Gmžádné kompliEbkace, vlastně Fvůbec, vůbec Bnic
VyhnaBli ji pětkrát denně zase Fřádit jako štěně
aby Bse jim jejich vzorná péče Ftrošku splatiAbla
belhaBla se podél plotů od FPrahy po Dolní Lhotu
a Gmpak se kdesi Ebmezi lesy Fnavždy ztratiBla
A básník Bdenně brečí k ránu za poFmoci dvou tří sklenek
píše Buž jen, co má v plánu pro dav Fmladších doroAbstenek
a čas, Bběžec dlouhých tratí, uběFhl pár koleček
básníGmkovi dobře Ebplatí, postaFvil si domeBček
básníGmkovi dobře Ebplatí, postaFvil si domečekB