Náhrobní kámen
Petr Novák
DKdyž půjdeš Hmpo cestě,D kde růže Evadnou,
kde rostou DstromyG bez lisDtí
Dtak dojdeš Hmna místo, Dkde tvý slzy Espadnou na Dhrob,
Gco nikdo nečisDtí.
DJen starej Hmrozbitej Dnáhrobní Ekámen,
řekne Dti,G kdo nemoh už Ddál.
DTak sepni Hmruce svýD a zašeptej Eámen
ať jsi DtulákG nebo Dkrál.
DDřív děvče HmchodiloD s kyticí Erůží rozdávat DlidemG štěstí a svůj Dsmích.
DOči jí HmmalovalD sám Bůh černou Etuží, pod jejím DkrokemG hned tál Dsníh.
DVšem lidem HmdávalaD náručí Eplnou,
sázela DkytkyG podél Dcest
Djednou však HmzmizelaD a jako když Eutne,
přestaly DrůžeG náhle Dkvést.
DPak jsem ji Hmuviděl,D ubohou Evílu,
na zvadlých DkvětechG věčně Dsnít
Dvšem lidem HmrozdalaD svou lásku a Esílu,
že sama DdálG nemohla už Džít.
DTak jsem jí HmpostavilD náhrobní Ekámen
a čerstvé DrůžeG jsem tam Ddal.
DPak jsem se HmpomodlilD a zašeptal Eámen
a svojí DpíseňG jsem jí Dhrál.