Monology
Karel Kryl
C#m A7 G#
Do čtverce C#mpatia stín A7padá G#7mezi C#mslova,
mlčíme Ety i já, pak Hpromluvíme C#mznova,
život je F#mprožitý a v Hrohu mlčí C#mběsi,A7
mluvíme C#mjá i A7ty, a G#nerozumíme G#7Dmisi
Zšeřelou C#mkrajinou jde A7žebrák G#7žití C#mmého,
já myslím Ena jinou, ty Hmyslíš na C#mjiného,
zraněný F#mpária a Hpýcha C#mbaronesy,A7
mluvíme C#mty i A7já, a G#nerozumíme G#7Dmisi
Dva Hu jednoho stolu nad vázou s květinami,
dvě F#mpísně, lhané v mollu dvě C#mlodi mezi krami,
a Aslina z dračí tlamy ve sklC#mínce alkoholu,
tím Avíce jsme tu sami, čím G#déle jsme tu spolu,
ta da da C#m A7F#mG#G#7C#mA7F#mG#G#7Dmi76
Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko Ena dotek, a Hpřece oba C#mza zdí,
myslíce F#mna city, jež Hbyly kdysi C#mkdesi,A7
mluvíme C#mjá i A7ty, a G#nerozumíme G#7Dmisi
Za slovy C#mslova jdou a A7G#7nevydají C#mvětu,
pod tlící Ehromadou Hnedarovaných C#mkvětů,
dekretů F#mna byty a Hdýchaného C#msmoguA7
mlčíme já i ty v dvojitém monologu
Jen Hslina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak F#mneskonale sami, tak C#mnekonečně spolu,
dva Au jednoho stolu, dvě C#mlodi mezi krami,
je Apředaleko k molu a G#temno nad vodami,
ta da daC#mA7F#mG#G#7C#mA7F#mG#G#7Dmi76