Křížem kráž
Jan Nedvěd
Amkřížem kráž, cesty se motaj, ty važ,
na kterou, který den a kudy se dáš.
křížem kráž, osudy motaj se, važ,
někdy tě E7nakopnou, že bouli máš.
A když seAm postavíš a znovu stokrát zdvihneš se sám,
nikdy tě Dmneporazí žádnejAm hrom,
protože když si večer sednem, oči do plamenů,
tam někde E7u srdce jsme zase Amv tom.
Amkřížem kráž, nese nás život, ty važ,
a možná stokrát deně sebe se ptáš,
kolik je mír a kolik, kolik je strach
a kolikE7 kamarádů vlastně máš.
a když seAm postavíš a znovu stokrát zvedneš se sám,
nikdy těDm neporazí žádnejAm hrom,
protože když si večer sedneš, oči do plamenů,
tam někde E7u srdce jsme zase Amv tom.
Amkřížem kráž, nesou nás baby, ty važ,
a stokrát deně ptej se, proč tu svou máš.
Jestli tě každý ráno pohladí či přes pusu dá,
jestli ji E7miluješ, když usíná.
A když je Amdobrá, tak tu svoji káru táhni s ní,
nikdy vás Dmneporazí žádnej Amhrom,
protože když s ní večer sedneš, oči do plamenů,
tam někde E7u srdce jsme zase Amv tom.
Amkřížem kráž, cesty se motaj, ty važ,
Amna kterou, který den a kudy se dáš.
Amkřížem kráž, osudy motaj se, znáš,
někdy tě E7nakopnou, že bouli máš.
A když se Ampostavíš a znovu stokrát zdvihneš se sám,
nikdy tě Dmneporazí žádnej Amhrom,
protože když si večer sednem, oči do plamenů,
tam někdeE7 u srdce jsme zase Amv tom.
tam někde E7u srdce jsme zase Amv tom.
tam někde E7u srdce jsme zase Amv tom.