Je naproto nezbytné
Hana Zagorová
Je naprosto Ebnezbytné
aby nebe bylo Abblankytné
hvězda, aby Bplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaEbko hlas má
je naprosto Ebžádoucí
láska aby hřála Abza nocí
to je naprosto Bdůležité
abych byla EbšťastnáAbEb
Co vlastně Cmo tom víš
máš půlnoc, Gmkdyž svítá
to se Abbudí nový den
a ránem Ebvoní
když odcháCmzíš
déšť chodníky Gm7smáčí jen
sotva F7do očí
ti mohu pohlédBnout
proč nosíš Abna svém slunci stín?
Štěstí tě Ebpoutá málo čím
nikdy Cmnezeptáš se, jak to chápu Abjá
a proto Bříkám dál…
Je naprosto Ebnezbytné
aby nebe bylo Abblankytné
hvězda, aby Bplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaEbko hlas má
je naprosto Ebžádoucí
láska aby hřála Abza nocí
to je naprosto Bdůležité
abych byla EbšťastnáAbEb
A ještě Dmchci ti říct
že moc mě Amto trápí
jak jsi Bnedotknutelný
sám v Fsobě bloudíš
neumíš Dmstát za duhových Am7svítání
vždyť jen z G7bouřek máš své vnitřní Cpočasí
uprostřed Bnálezů a ztrát
zas více Fpřízně mám ti dát
nikdy Dmnezeptáš se, co chci vůbec Bjá
a proto taky Cříkám dál,
Je naprosto Fnezbytné
aby nebe bylo Bblankytné
hvězda, aby Cplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaFko hlas má
je naprosto Fžádoucí
láska aby hřála Bza nocí
to je naprosto Cdůležité
abych byla FšťastnáBF
Je naprosto Fnezbytné
aby nebe bylo Bblankytné
hvězda, aby Cplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaFko hlas má
je naprosto Fžádoucí
láska aby hřála Bza nocí
to je naprosto Cdůležité
abych byla FšťastnáBF
Je naprosto Fnezbytné
aby nebe bylo Bblankytné
hvězda, aby Cplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaFko hlas má
je naprosto Fžádoucí
láska aby hřála Bza nocí
to je naprosto Cdůležité
abych byla FšťastnáBF