Dálnice č. 5

Žalman a spol.

CČasně ráno mrhoEmlí, Dmna dálniGci číslo C5,

já mít křídla sokoDmlí, Gobletěl bych celej Csvět,

místo křídel nohy Dmmám, v srdGci naději a Ccíl,

jen si marně vzpomíEmnám, Dmkde jsem s Gtebou, holka, Cbyl.

CTo nám bylo sedmnEmáct, Dmjen sedmGnáct a půl roCku,

život tančil kolem Dmnás Ga zdál se bez nároCků.

CSvět je pořád velDmiký, Gjako plná láhev Csnů

a jsou na něm chodnEmíky,Dm kterGý vedou k domovůCm,

když se nebe usmíDmvá, toG se mi jde mnohem lípC,

jen si člověk vzpomEmíná, Dmjak si Gpřál svět obejíCt.

CTo nám bylo sedmnEmáct,Dm jen sedmnGáct a půl roCku,

život tančil kolem Dmnás Ga zdál se bez nároCků.

CČasně ráno mrhDmolí na Gdálnici čísloC 5,

já mít křídla sokoEmlí, DmobletGěl bych celej Csvět.

CTo nám bylo sedmEmnáct,Dmjen sedmnáGct a půl roCku,

život tančil kolem Dmnás Ga zdál se bez nároCků