Až na vrcholky hor
Věra Martinová
DFGD
DRád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel Emsám
to Ahory tě táhly, tak dávno jak dávno tě Dznám
prožil jsi tam plno jar, plno lét, plno Emzim
a Abylo to z lásky, mé Gzoufalé lásky, ne k Dnim
Tak Dnašla jsem sílu a odvahu vzhůru Emjít
a s Atebou se toulat a kousek té pýchy jim Dvzít
i ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač, dnes to Emvím
že Abylo to z lásky, mé Gzoufalé lásky, ne k Dnim
Až na vrcholky Emhor,A kde slyšíš vítr DhrátHm
do kraje skalních Emměst i hnízd i Ahvězd a zatoulaných Dstád
až na vrcholky Emhor /na vrcholky Ahor/, jsme vyšli ty a Gjá a Djá
to Gvšechno tak dávno, tak Adávno, tak dávno se Dzdá
Už Dpřestal ses toulat a neujdeš cesty Emkus
a Anejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj Dvůz
a mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s Emtím
mně Azůstala láska, ta Gnádherná láska jen k Dnim
Až na vrcholky Emhor, Akde slyšíš vítr DhrátHm
nad čáru oblaEmků až tam, až Atam, kde sníh se bojí Dtát
až na vrcholky Emhor /na vrcholky Ahor/ už vyjdu jenom Gjá, jen Djá
a Gvšechno tak dávno, tak Adávno, tak dávno se Dzdá
až na vrcholky Emhor /na vrcholky Ahor/, už vyjdu jenom Gjá, jen Djá
a Gvšechno tak dávno, tak Adávno, hodně dávno se DzdáFGD