Ročník 47

Wabi Daněk

A

Nás bylo sedm romantiků

Em

netušících

Em7

že se všechno

A

mění

A

a stačilo pár okamžiků

Em

patnáct let to

Em7

vlastně tolik

A

není

však

F#m

sotva pátek odhoukaj to

C#m

pomyšlení každýho z nás

Hm

svádí

D

D/C#

E

svý

A

tělo sádlem obalený

Em

napasovat

Em7

do maskáčů

A

z mládí

A

Léta kráse nepřidaj a

Em

nevyléčí

Em7

naše ztuhlý

A

klouby

A

jen v uších pořád zvoní blues

Em

co na mýtinách

Em7

jazzman vítr

A

troubí

zas

F#m

jdeme známým údolím tak

C#m

jako v čase naší zašlý

Hm

slávy

D

D/C#

E

a

A

slova městem neředěná

Em

snášejí s

Em7

e do vyrezlý

A

trávy

Pak

A

čaj s příchutí jehličí a

Em

cigaretu

Em7

zapalovat

A

třískou

A

a kytaru vzít do klína a

Em

zpívat si tu

Em7

píseň kdysi

A

blízkou

text

F#m

není žádnej Kainar dávno

C#m

víme všichni že je vlastně

Hm

hloupá

D

D/C#

E

tak

A

proč nám slzí oči není

Em

přece vítr

Em7

a kouř vzhůru

A

stoupá

A

A je tu konec víkendu

Em

a všechno jako

Em7

v obráceným

A

filmu

A

každej si schová do kapsy ten

Em

žhavej uhlík

Em7

kterej ještě

A

zbyl mu

A

[: ten

F#m

uhlík to je jistota

C#m

že všední dny člověka neu

Hm

moří

D

D/C#

E

čas

A

od času se podívá a

Em

řekne: je to

Em7

dobrý ještě

A

hoří :]

chord